Srpen 2014

Věnovaná slova

24. srpna 2014 v 23:08 | soul in fire |  Hope and who?
Nemusím mluvit,ty víš,co chci říct.A tak jen mlčky pozoruji tvé ruce a přemýšlím.Kolik lidí čeká na někoho,kdo mu bude oporou a kdo je bude ctít i s chybami? Je jich nespočet. A ty jsi můj. Moje víra,síla,můj nalezený drahokam. Nejsou to jen prázdná slova.Jsou hlubší než propast.Mé tělo tě vnímá jako magnet.Mé srdce tě následuje. A když usínáš vedle mě,poslouchám,jak tluče to tvé. Tvůj život je mé štěstí.Potřebovala jsem slepit.Probrat z noční můry,probrat mou znechucenou duši.Střepy v mých očích mizí v každém polibku,který mi věnuješ. S tebou jsem navěky za řekou. Fascinuje mě,jak mě pohlcuješ.Děláš z nemožného možné. Budíš mě.Držíš mě.Vlastníš mě.A já si to vše přeju.Jsem zamčená s tebou v opojném souznění.Jednou mě to udusí. Ale teď jsem Ariel riskující pro svého smrtelníka.Láska je nakreslená přímka,nekončící dálka…